Nástroje pro uplatnění cizinců na trhu práce v ČR

MigraceOnline.cz › Nástroje Metodiky › Vzdělávání (zvyšování kvalifikace)

Vzdělávání (zvyšování kvalifikace)

Tato kapitola pojednává zvyšování a prohlubování kvalifikace prostřednictvím rekvalifikačních kurzů, poskytuje základní informace o procesu uznávání vzdělání, získaném v zahraničí (nostrifikace) a o výuce českého jazyka.

Case study

Jekatěrina přišla do České republiky s manželem a dětmi v roce 2008 ve věku 44 let. V Rusku vystudovala obor „automatizované systémy řízení“ a pracovala jako lektorka počítačových kurzů. V tom, aby se ve stejném oboru mohla uplatnit i v České republice, jí bránila nedostatečná znalost českého jazyka a fakt, že neměla pedagogické vzdělání, které je pro povolání lektora v České republice často vyžadováno. Nejprve se tedy zapsala do kurzu „Poznejte svou novou zemi“, organizovaného neziskovou organizací EKS. V tomto kurzu si zlepšila znalost českého jazyka, dozvěděla se mnoho zajímavého o kultuře a zvyklostech v Česku a získala informace o tom, jak postupovat při hledání zaměstnání. Poté začala hledat práci jako vývojový tester. Velmi brzy si ale uvědomila, že bez znalosti anglického jazyka a nových technologií jsou v tak velké konkurenci její šance na uplatnění téměř mizivé. Protože v Rusku učila, jak užívat účetní programy, napadlo ji, že by se mohla rekvalifikovat na účetní, a začala se zajímat o možné kurzy účetnictví. Ačkoliv tato situace nebývá běžná, potřebovala paní Jekatěrina pro to, aby mohla absolvovat rekvalifikační kurz, který si vybrala, uznání svého vysokoškolského vzdělání. Podala tedy žádost o uznání svého diplomu v o boru „automatizované systémy řízení“, který dokončila roku 1992 na fakultě elektrotechniky a kybernetiky. Nejdříve ale musela počkat, až pojede do Ruska, aby si obstarala seznam předmětů s hodinovou dotací. Podat žádost, kterou posuzovali pak na Českém vysokém učení technickém (ČVUT), tedy mohla až na jaře roku 2012, kdy získala všechny dokumenty. Jekatěrinina žádost byla odmítnuta s tím, že obdobný obor byl vyučován před dvaceti lety, nyní již ale porovnatelný obor vyučovaný v ČR neexistuje. Obrátila se proto pro radu na pracovníky organizace InBáze Berkat, pro kterou vykonávala dobrovolnickou činnost. Společně sepsali odvolání a podali ho na rektorát ČVUT, které ho předalo odboru vysokého školství Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT). Když po 2 měsících nebylo odvolání vyřízeno, Jekatěrina znervózněla. Poté, co několikrát telefonicky kontaktovala pracovníky rektorátu ČVUT s dotazy na stav své žádosti, se již obávala ze strachu, že by mohla dotazy na svou žádost pracovníky rozlítit, svou žádost urgovat. Pomalu přestávala věřit v úspěch vyřízení své žádosti o uznání svého vzdělání. Opět se proto obrátila na neziskové organizace, tentokrát na organizaci META, která se na uznávání zahraničního vzdělání specializuje. Pracovníci opět oslovili rektorát. Vyřízení žádosti se tentokrát pozdrželo, neboť pracovníci odvolacího orgánu měli potíže s vyhledáním Jekatěrinina diplomu. Stálo na něm Jekatěrinino příjmení za svobodna. Na odvolání stálo příjmení, které získala po svatbě. Poté, co byla její žádost vyhledána, byla nakonec předána odvolacímu orgánu a úspěšně vyřízena. Jekatěrinino vzdělání bylo v lednu roku 2013 uznáno a Jekatěrina mohla nastoupit do kurzu účetní. Meta pomohla Jekatěrině i s finančními náklady, když jí na kurz, který stál 13 600 Kč, přispěla částkou 7000 Kč.

a) Rekvalifikace

Jak je vidět na příkladě paní Jekatěriny, najít práci v oboru není vždy snadné. Důvody k tomu vedoucí mohou být různé. V případě cizince k nim navíc může přibýt i nedostatečná znalost jazyka, kulturního prostředí a zvyklostí nebo problém s uznáním vzdělání získaného v zemi původu (či mimo ČR). Pokud člověk z nějakého důvodu nemůže nebo nechce pracovat v oboru, ve kterém získal vzdělání nebo praxi, nabízí se mu možnost získání nových dovedností a vědomostí v rámci rekvalifikace.

Rekvalifikací rozumíme získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení kvalifikace dosavadní. Prohloubit si dosavadní kvalifikaci nebo získat kvalifikaci novou lze v tzv. kvalifikačních nebo rekvalifikačních kurzech. Tyto kurzy využívají především uchazeči registrovaní na úřadech práce, kteří mají problémy uplatnit své vzdělání nebo mají vzdělání nedostatečné. K rozhodnutí změnit obor mohou vést také zdravotní důvody, kdy jedinec dále nemůže z fyzických důvodů vykonávat předchozí zaměstnání. V případě cizinců může kromě toho nastat také situace, kdy vzdělání získané v zemi původu není v České republice uznáno. V těchto případech mohou být rekvalifikační kurzy jedním z možných řešení, jak se i přesto uplatnit ve svém oboru. V mnoha dalších případech umožní rekvalifikace cizincům obohatit již dosaženou odbornost o aspekty českého systému daného oboru. Kurzy mají rozsah většinou od 150 do 800 hodin, pro přihlášení do některých kurzů je pak potřeba splnit určité podmínky, např. mít ověřený (a nostrifikovaný) doklad o ukončení střední školy. Kurz by také měl mít akreditaci MŠMT nebo jiné důvěryhodné instituce.

Finanční náklady na pokrytí vybraného kurzu se pohybují přibližně od 5 000 až 50 000 Kč. Pokud je uchazeč o zaměstnání registrovaný na úřadu práce, může zkusit požádat úřad práce o proplacení rekvalifikace, jinak si kurz hradí sám. V některých případech se lze obrátit na neziskové organizace, které na kurzy částečně přispívají v rámci svých projektů zaměřených na pracovní mobilitu migrantů. Mezi ně patří například Meta nebo Centrum pro integraci cizinců (dále jen CIC). CIC v rámci projektů na rekvalifikační kurzy doposud přispívalo částkou 10 000 Kč. Jak se tato situace bude vyvíjet po květnu 2015, bude záležet na dalším vývoji v oblasti projektového financování.

Speciální (re)kvalifikační kurzy zaměřené na cizince byly vytvořeny s ohledem na možnosti využití jazykových a kulturních znalostí cizinců, včetně jejich migrační zkušenosti. Patří sem například „Rekvalifikační kurz lektorských dovedností pro učitele češtiny jako cizího jazyka“ organizovaný Centrem pro integraci cizinců nebo „Kvalifikační kurz pro pracovníky v sociálních službách se zaměřením na poradenství a asistenci migrantům“ organizovaný InBází Berkat, o. s. Posledně jmenovaný kurz je akreditován na MŠMT. Získání akreditace pro kurz organizovaný CIC je v jednání. Jako vhodný pro cizince se jeví i kurz pro lektory tzv. „Uvítacích kurzů“, vyvinutý Slovem 21 a organizací IOM ČR (zatím také bez akreditace).

b) Nostrifikace

Cizinci při hledání zaměstnání, které by odpovídalo jejich kvalifikaci a představám, narážejí na celou řadu bariér. Kromě nedostatečné znalosti jazyka, nedostatku sociálního kapitálu a neznalosti prostředí mohou mít také problémy s uznáváním vzdělání, které získali ve své zemi původu. Mít oficiální doklad o tom, že jejich vzdělání a praxe jsou srovnatelné se vzděláním a praxí získanými v České republice, je pro mnohé nezbytným předpokladem k nalezení odpovídajícího uplatnění na českém trhu práce. Tento doklad sice získání práce nezaručuje, bez něj však mohou cesty k výkonu odpovídajícího povolání zůstat uzavřené. Problém může nastat, nejen pokud cizinec působí v regulovaných povoláních či pokud nostrifikaci požaduje budoucí zaměstnavatel, ale také v případě, že se cizinec chce dále vzdělávat. Toto se týká zejména možnosti dalšího studia např. na české VŠ, pro rekvalifikaci to obvykle problém nebývá. Případ paní Jekatěriny, která nostrifikaci řešila v souvislosti se zápisem do rekvalifikačního kurzu, je tedy jevem v tomto ohledu výjimečným. Ačkoliv příběh paní Jekatěriny končí kladným vyřízením žádosti, je na něm dobře patrné, jak obtížnou překážku může někdy proces nostrifikace představovat. Paní Jekatěrina ve svém úsilí vytrvala, ne vždy to však takto dopadá. Uznání zahraničního vzdělání může kromě bariéry faktické znamenat i bariéru psychologickou. Ta pak, ve svém konečném důsledku, může člověka zcela demotivovat a od dalších snah na změnu své situace odradit.

Uznávání zahraničního vzdělání (Akademické uznávání) znamená uznávání dokladů o získaném vzdělání za účelem dalšího studia. Dalším studiem se nerozumí pouze studium na střední nebo vysoké škole, ale také například studium v rekvalifikačním kurzu. Uznaný doklad o dokončeném zahraničním vzdělání znamená, že žadatelovo vzdělání je rovnocenné s českým. Uznávání základního, středního a vyššího odborného vzdělání se nazývá nostrifikace a provádí ho krajské úřady. Uznávání vysokoškolského vzdělání provádí zpravidla vysoké školy, které provozují obdobný studijní program. V případě zamítnutí žádosti při odvolání pak VŠ postoupí žádost k posouzení Ministerstvu školství ČR.

Uznávání odborné kvalifikace se týká uznávání odborné kvalifikace nutné k výkonu profese. Postup je různý v případě regulovaných a neregulovaných povolání. Pokud cizinec vykonává regulované povolání (jako například lékař, advokát apod.), bude se způsob prokazování odborné kvalifikace lišit podle toho, zda se na něj vztahuje Zákon o uznávání odborných kvalifikací, či nikoliv. Zcela specifickou situaci při uznávání vzdělání mají lékaři ze třetích zemí, kteří musí skládat aprobační zkoušku, jež je nesmírně finančně a časově náročná.

Pro účely podnikání je třeba dokládat odbornou způsobilost pouze tehdy, pokud je živnost, kterou bude jedinec provozovat, regulovaná. Výčet regulovaných – řemeslných, vázaných a koncesovaných – živností je uveden v příloze živnostenského zákona. Výčet živností řemeslných je uveden v příloze 1, živností vázaných v příloze 2 a živností koncesovaných v příloze 3. I zde se postup bude lišit v závislosti na tom, zda se na cizince vztahuje Zákon o uznávání odborných kvalifikací, či nikoliv.

Praktické rady

  • Je důležité dobře a včas se o procesu informovat a nemít obavy z osobních konzultací s pracovníky kompetentních orgánů.
  • S dotazy je možné obrátit se nejen na samotné uznávací orgány, ale také na neziskové organizace, které mohou poradit a kde často pracují pracovníci ovládající jazyk žadatele.
  • Uznání vysokoškolského diplomu automaticky neznamená uznání akademického titulu.
  • Při vyřizování v době letních prázdnin je nutno počítat se zpožděním ve vyřízení žádosti.
  • Je třeba si vždy ověřit, kdy a jak je třeba předkládat doklad o uznání vzdělání, jaké existují výjimky atd.
  • Nostrifikační zkoušku lze konat v českém jazyce za přítomnosti soudního tlumočníka.
  • Pokud je žádost zamítnuta, existuje možnost využít opravné prostředky (odvolání).

c) Kurzy českého jazyka

Jednou z bariér úspěšného zapojení se na trh práce a především využití své kvalifikace je bariéra jazyková – nedostatečná znalost českého jazyka slovem a písmem. Nedostatečné jazykové kompetence mohou bránit již samotnému vyhledávání práce a následné tvorbě kvalitního životopisu a motivačního dopisu, o překážkách v průběhu výběrového řízení nemluvě. Navíc – naprostá většina rekvalifikačních kurzů, seminářů na různá témata a téměř všechny dokumenty včetně pracovní smlouvy jsou v českém jazyce. Pro specifická zaměstnání je pak kvalitní odborný projev v českém jazyce naprostou nezbytností (samozřejmě, že i v ČR existují pozice, na kterých je naopak výhodou znalost cizího jazyka, či pozice, které jsou přímo určeny pro rodilé mluvčí – i zde je však často potřeba alespoň minimální znalost českého jazyka – smlouvy, různé manuály apod. bývají v češtině, popřípadě v angličtině).

V České republice je poměrně široká nabídka kurzů českého jazyka (na základní i vyšší úrovni) – nabízí je NNO, jazykové školy apod. Pro zaměstnané cizince může být problém časová dostupnost – v pracovním týdnu jsou v práci a doma je často čeká rodina, popřípadě již nejsou s to věnovat se dalším aktivitám. Některé organizace vycházejí vstříc i těmto cizincům a kurzy nabízejí o víkendech.

Zatímco nabídka základních kurzů je poměrně široká, chybí zde nabídka specializovaných kurzů a kurzů vyšší úrovně.

Lektor českého jazyka pro cizince musí počítat s řadou specifických aspektů, které s sebou tato práce přináší – skupina se může skládat z mluvčích s odlišnými mateřskými jazyky, různého věku a vzdělání, každý má jinou motivaci, která ho k výuce vede. Je tedy potřeba, aby měl lektor kromě odborných znalostí týkajících se lektorování českého jazyka, rovněž znalosti a kompetence v práci s migranty.

Kurzy českého jazyka pro cizince mimo EU pořádá např.: Arcidiecézní charita Praha, Centra na podporu integrace cizinců, Centrum pro integraci cizinců, META. Některé kurzy jsou zdarma, jiné zpoplatněny. Cena, den a doba průběhu kurzů se liší.

Vybrané projekty

PUSH UP

Realizátor: Centrum pro integraci cizinců

Odkaz: www.cicpraha.org/cs/pracovni-poradenstvi/programy-pro-klienty/projekt-push-up.html

Období a místo realizace: Od 1. 7. 2012 do konce prosince 2014. Další projekty podobného zaměření jsou v plánu i po tomto datu.

Základní informace o projektu:

Cílem projektu PUSH UP je podpořit nezaměstnané cizince (kteří žijí v ČR dlouhodobě a mají zde perspektivu setrvání) při vstupu či návratu na trh práce. Projekt se zaměřuje na to, aby daná cílová skupina získala co nejrychleji potřebné kompetence a kvalifikaci a mohla být v souladu s nimi zaměstnána. Jde jednak o obecné dovednosti zvyšující šanci při hledání zaměstnání (sebeprezentace, znalost trhu práce a způsobu, jak se ucházet o zaměstnání) a jednak o zlepšení znalosti českého jazyka a zvýšení odborné kvalifikace (či aktualizace kvalifikace ze země původu vzhledem k podmínkám českého trhu práce). Konkrétnímu umístění účastníka projektu na volné pracovní místo napomáhá tzv. mzdový příspěvek, který může být z projektu poskytnut zaměstnavateli jako motivace pro přijetí zaměstnance-cizince. Podpora formou mzdového příspěvku je omezena na dobu 6 měsíců.

Inspirace:

Projekt byl inspirován spíše předchozími projekty CIC, soustřeďuje aktivity a metody práce, které se v minulosti při práci s cílovou skupinou osvědčily.

Cílová skupina:

Cílovou skupinou jsou cizinci žijící v Praze, kteří pro práci v ČR nepotřebují pracovní povolení (mají v ČR trvalý pobyt, azyl nebo jsou občany EU, rodinnými příslušníky českých občanů apod.) a jsou nezaměstnaní, případně mají jen příležitostnou práci a potýkají se s řadou bariér při vstupu na trh práce. Projekt je určen zejména těm cizincům, kterým pracovní uplatnění komplikují další faktory, kromě cizí státní příslušnosti a jazykové bariéry např. vyšší věk, nedostatek pracovní praxe, péče o malé děti, dlouhodobá nezaměstnanost či zdravotní handicap.

Projektové aktivity:

Všem klientům projektu je poskytováno pracovní poradenství. Kromě sociálních pracovníků je účastníkům k dispozici v projektovém týmu též specialista na trh práce, zkušený personalista s praxí při výběru kandidátů v rámci agentur práce.

Účastníci, kteří nemají zcela jasno ohledně své profesní orientace, mohou absolvovat detailnější profesní diagnostiku (skills audit), kterou vede externí spolupracovník – personalista s dobrou znalostí českého pracovního trhu.

Pro zlepšení své znalosti českého jazyka mohou účastníci využít: kurz češtiny do práce (pořádá CIC, kurz je zaměřený hlavně na pracovní terminologii), obecné kurzy češtiny v jazykových školách (určeno hlavně pro začátečníky, aby zvládli v kratším čase základní znalost jazyka) anebo kurz tzv. profesní češtiny (zaměřený na konkrétní terminologii oboru, do něhož se účastník profiluje).

Pro zvýšení kvalifikace si účastník projektu může zvolit kvalifikační či rekvalifikační kurz u externích vzdělávacích institucí (CIC přispívá do výše 10 000 Kč) či složit odbornou zkoušku.

Mezi aktivity projektu patří dále tzv. kurzy obecných dovedností, které pomáhají zvýšit obecné kompetence vyžadované od uchazečů o zaměstnání. Jedná se o kurzy práce na PC (v různé úrovni pokročilosti) a dále kratší semináře – Kurz výběrového řízení a Kurz komunikačních dovedností.

Počet oslovených klientů:

Zájemci nejsou oslovováni adresně, proto celkový počet nelze odhadnout. Informace o projektu šíříme prostřednictvím webových stránek CIC a dalších webových portálů zaměřených na cizince, jsou distribuovány letáky na místa, kde se cizinci často pohybují (např. pracoviště OAMP), CIC spolupracujte též s úřady práce, které potenciálním zájemcům mohou informace o projektu předat. O projekt je stabilně velký zájem (na hranici kapacity projektu), není třeba proto realizovat cílené propagační kampaně.

Finanční náklady projektu:

Celkový rozpočet projektu je plánován na cca 5,5 milionu (doba realizace je 30 měsíců), asi pětinu částky nicméně tvoří přímá podpora cílové skupiny formou mzdových příspěvků. Zhruba polovinu rozpočtu projektu tvoří mzdové náklady na interní a externí pracovníky v rámci projektového týmu. Zbylé náklady tvoří nákup kurzů pro účastníky u externích dodavatelů (kurzy češtiny, PC, rekvalifikace).

Hodnocení projektu:

Vzhledem k vyššímu procentu klientů, kteří dosud nalezli zaměstnání, je realizátory projekt hodnocen jako velmi úspěšný. V předchozích projektech CIC se počty zaměstnaných klientů pohybovaly kolem 30 %, zde je toto číslo zatím vyšší.

Doporučení a možná úskalí při realizaci projektu:

Pozornost je potřeba věnovat výběru projektových aktivit. V tomto případě se realizátor řídil zkušenostmi z předchozích projektů a žádná z nabízených aktivit se nesetkala s nezájmem účastníků či s negativní zpětnou vazbou.

Relativní volnost volby při tom, co má v rámci projektu účastník absolvovat, je důležitá. V průběhu realizace projektu se ukázalo, že klientů, u nichž by se kombinovaly všechny nebo většina uvedených překážek, je jen malé procento, u většiny účastníků proto postačí ke zlepšení jejich situace ve vztahu k trhu práce využití jen některých nabízených projektových aktivit. Povinnost absolvovat v projektu všechny části by proto byla zcela kontraproduktivní.

Osvědčilo se věnovat již na počátku hodně pozornosti identifikaci bariér a překážek (jazyková úroveň češtiny, nedostatečná kvalifikace, nízká úroveň PC dovedností nebo jen nevhodný způsob prezentace v rámci výběrového řízení atd.), které hrají hlavní roli v neúspěchu při hledání práce, a ty se pak snažit během účasti v projektu odstranit.

Výběr profesní orientace usnadňuje tzv. profesní diagnostika, která pomáhá zhodnotit možnosti uplatnění klienta a zohledňuje přitom situaci na trhu práce. Každému účastníkovi byl po celou dobu jeho účasti v projektu k dispozici jeden pracovní poradce, který mu pomáhal s volbou vzdělávacích aktivit a kontinuálně poskytoval asistenci při hledání zaměstnání.

Je potřeba počítat s tím, že motivace účastníků pro změnu jejich situace – vzdělávání, aktivitní hledání práce apod. – je obvykle největší na počátku jejich účasti a postupně klesá, zejména v případech, kdy se ani po absolvovaných kurzech dále nedaří rychle práci nalézt.

Při umístění účastníků na pracovní místo může být jako motivační prvek využit mzdový příspěvek pro zaměstnavatele, který do určité míry pomáhá překonávat nedůvěru zaměstnavatelů při rozhodování, zda zaměstnat cizince, a též poněkud kompenzuje zaměstnavateli možné vyšší nároky při zaškolování a při komunikaci s pracovníkem-cizincem.

Čeština do práce

Realizátor: Centrum pro integraci cizinců

Období a místo realizace: říjen 2011 – květen 2013

Odkaz: http://www.cicpraha.org/cs/cestina-pro-cizince/i-pololeti-2014-leden-cerven/otevrene-kurzy1/cestina-do-prace.html

Základní informace:

Kurz „Češtiny do práce“ vznikl díky projektu Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OPLZZ) (název: Čeština do práce: audiovizuální kurz češtiny pro cizince), cílem bylo vyvinout inovativní kurz pracovní češtiny s využitím audiovizuálních prvků určený cizincům žijícím a pracujícím v ČR. Kurz by měl cizince vybavit jazykovými prostředky pro lepší komunikaci při výkonu své práce a přispět tak k vyšší stabilitě jejich pracovního místa. Kurz je určen také těm cizincům, kteří práci hledají, aby jim pomohl zorientovat se v procesu hledání zaměstnání a vybavil je prostředky, jež umožňují tímto procesem úspěšně jazykově projít. Kurz vyšel z tzv. nízkoprahového principu, a je proto otevřen všem cizincům bez rozdílu země původu, věku, získané kvalifikace nebo dosažené znalosti češtiny.

Aktivity kurzu:

Nejdříve byla vybírána vhodná témata k audiovizuálnímu zpracování. Bylo definováno 20 témat, která byla zpracována do konkrétních plánů lekcí, scénářů a co nejvíce autentických dialogů. Tyto scénáře pak byly natočeny pro ozkoušení v pilotních kurzech, poté revidovány a přepracovány do formy, v níž mohly být zadány k profesionálnímu natočení. Zároveň probíhala příprava koncepce konkrétních výukových lekcí včetně pracovních listů a plánů. Cílem bylo připravit materiál pro natočení výukových videí.

V rámci pilotních kurzů byly odzkoušeny připravené dialogy a jazyková cvičení z vyvíjeného kurzu, zároveň zde byly ve výuce zkušebně zapojovány konkrétní natočené dialogy (kurzy probíhaly v Kolíně a v Kralupech nad Vltavou, celkem se uskutečnilo 72 lekcí).
Po pilotním odzkoušení se začaly připravovat podklady pro výstupy projektu, tedy manuál a e-learning. Vznikla profesionálně natočená výuková videa (dodavatelem vybraným z výběrového řízení), tj. 90 krátkých výukových videí ve dvou verzích k 20 tématům kurzu. Dalším krokem bylo pilotní testování videí včetně evaluace, odzkoušení upravených plánů lekcí, pracovních listů a zejména vytvořených krátkých filmů v praxi. Pilotní kurzy se v této fázi konaly v Berouně, Benešově, Čelákovicích, Kladně, Kolíně, Poděbradech a Karlových Varech. Jak již bylo uvedeno výše, na kurzy navázala jejich evaluace (formou rozhovorů s účastníky a lektory), v jejímž rámci byla zkoumána užitečnost, efektivita a dopad kurzu.

Cílová skupina:

Kurz je určen všem cizincům, kteří hledají práci, učí se česky a chtějí zvýšit šance na zvládnutí výběrového řízení po jazykové stránce. Dále je určen těm cizincům, kteří se potřebují při výkonu práce lépe dorozumět anebo pro něž jsou kvalitní jazykové kompetence v českém jazyce nezbytné pro udržení si zaměstnání.

Počet oslovených klientů:

Informování o projektu a kurzech probíhalo formou letáků, které byly k dispozici návštěvníkům CIC na všech pobočkách (Praha, Mladá Boleslav, Kolín, Kutná Hora) a byly distribuovány v místech konání kurzů (Kolín, Kladno, Beroun, Čelákovice, Kralupy nad Vltavou a Karlovy Vary.) a v místním tisku. Dále byly informovány všechny relevantní NNO pracující s migranty. Informace s nabídkou kurzů jsme rozesílali i regionálním zaměstnavatelům. Pro propagaci kurzů byla využívána inzerce v regionálním tisku, sociální sítě a též webové stránky CIC. Propagační video bylo umístěno na youtube: https://www.youtube.com/watch?v=kdhwMAUJMHs

Celkový počet oslovených klientů:

V rámci projektu se pilotních lekcí kurzu zúčastnilo 136 účastníků v 8 městech ve Středočeském kraji. Ohlas cílové skupiny byl pozitivní. V prvním pololetí 2014 se kurz konal (již bez podpory projektu OPLZZ) v pražském vzdělávacím centru CIC v Karlíně 1x týdně a dále 1x týdně probíhal pro klienty projektu PUSH UP jako součást projektových aktivit zaměřených na podporu pracovního uplatnění cílové skupiny.

Finanční náklady:

Náklady na realizaci kurzů v současné době zahrnují pouze mzdu lektora a pronájem prostor. Účastníci si přispívají 50 Kč za vyučovací hodinu. V případě, že je kurz čeština do práce součástí programu v jiném běžícím projektu (aktuálně je tento kurz v nabídce aktivit projektu pracovního poradenství s názvem PUSH UP), je účast pro klienty projektu zdarma.

V rámci vývoje kurzu byly nejvyšší položkou náklady na profesionální natočení krátkých výukových filmů a na tvorbu e-learningu.

Výstupy kurzů:

Vznikl metodický manuál, který umožňuje realizaci dalších kurzů pro cílovou skupinu. Součástí manuálu je metodika, plány lekcí, handouty, přepisy dialogů ve videích i samotná videa. Manuál zahrnuje poznatky z pilotního ověřování a příklady použití videí (210 stran), byl vydán i na digitálním nosiči. Manuál je ke stažení na www.cicpraha.org a je také distribuován v rámci kurzů pro lektory češtiny pro cizince.

Dále vznikl e-learning kurzu čeština do práce: www.kurzycestinyprocizince.cz, který je k dispozici všem zájemcům.

Doporučení a možná úskalí při realizaci projektu:

Přínos projektu:

1. lepší dorozumění účastníků při výkonu práce,

2. lepší orientace na trhu práce,

3. rozšíření výuky českého jazyka o nové metody s využitím audiovizuálních prostředků.

Kurz je koncipován jako otevřený všem cizincům bez ohledu na dosaženou úroveň češtiny, v praxi je ale obtížné dosáhnout toho, aby z kurzu skutečně stejně profitovali všichni účastníci kurzu – pro začátečníky jsou použitá videa obtížná k porozumění, pro pokročilé jsou naopak dialogy příliš elementární.

Kurz je v současné podobě spíše vhodný pouze pro mírně pokročilé studenty, s tím souvisí i zájem o kurz a návštěvnost, která nebyla v uplynulém pololetí příliš vysoká.

Vybrané kurzy

Kvalifikační kurz pro pracovníky v sociálních službách se zaměřením na poradenství a asistenci migrantům

  • Realizátor: InBáze Berkat, o. p. s
  • Kurz byl v roce 2013 akreditován Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR jako Kvalifikační kurz pro pracovníky v sociálních službách se zaměřením na poradenství a asistenci migrantům (číslo akreditace: 2013/1349-PK) podle zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách. Nositelem akreditace je Vzdělávací středisko CARITAS – Vyšší odborná škola sociální v Olomouci, jež je renomovanou vzdělávací institucí na poli pomáhajících profesí v České republice. Záměrem kurzu je připravit kompetentní interkulturní pracovníky, kteří budou schopni vykonávat odpovědně a profesionálně svou roli v rámci nejrůznějších státních i nestátních institucí působících v České republice.
  • Více na: http://www.interkulturnimediace.cz/vzdelavani-interkulturnich-pracovniku/kvalifikacni-kurz/

Rekvalifikační kurz lektorských dovedností pro učitele češtiny jako cizího jazyka

Rekvalifikační kurz pro odbornou veřejnost – Komunitní tlumočení ve styku s cizinci a menšinami

  • Realizátor: Ústav translatologie Filozofické fakulty UK
  • Kurz byl realizován v roce 2008 v Praze v rámci rozvojového projektu MŠMT. Jednalo se o akreditovaný tlumočnický kurz pro odbornou veřejnost, pracovníky státní správy, policie, zdravotnických a sociálních zařízení a neziskových humanitárních organizací, kteří přicházejí při úředních jednáních do styku s cizinci (žadatelé o azyl, přistěhovalci, turisté) a s národnostními menšinami na území České republiky a neobejdou se bez tlumočení. V současné době Ústav rozvíjí spolupráci s neziskovou organizací Berkat.
  • http://www.lingua.ff.cuni.cz/

CZECH IN

  • jazykové kurzy češtiny pro děti v MŠ, žáky ZŠ, dospělé, včetně individuálních kurzů (výuka je placená)
  • http://czechinskola.cz/

Integrační centra (IC)

Centrum podpory cizinců pod o. s. Žebřík

Sdružení občanů zabývajících se migranty

Evropská kontaktní skupina ČR

Most pro, o. p. s.

Důležité odkazy

Další projekty

Poradenství a asistence migrantům v oblasti vzdělávání

  • Realizátor: Meta, o. p. s
  • Jedná se o projekt realizovaný v letech 2011–2012. V rámci projektu bylo poskytováno individuální poradenství a asistence při procesu jeho uznání či podporu pro další neformální vzdělávání/rekvalifikaci. Zájemci o studium na vysokých školách byli informováni o přijímacím řízení na vyšší odborné a vysoké školy a o přípravných kurzech ke studiu na těchto školách. V rámci tohoto projektu byla nabízena také podpora při výběru, kontaktování a zápisu dětí do mateřských a základních škol.

    • Komplexní podpora migrantů v oblasti vzdělávání a pracovního uplatnění II

    Materiály v češtině

    Učební materiály k výuce ČJ pro cizince a soubor pracovních listů

    Materiály ke kurzům češtiny

...nahoru▲   

Kontakt

Multikulturní centrum Praha
Náplavní 1, 120 00, Praha 2

Tel: (+420) 296 325 346
E-mail: infocentrum@mkc.cz

 

Tento projekt je financován z ESF prostřednictvím OPLZZ a státního rozpočtu ČR.

Evropský integrační portál integrace v členských státech EU

Webdesign & publikační systém Toolkit - Econnect