Nastartování vlastního podnikání
Podnikání představuje pro cizince jednu z možností, jak nejlépe zúročit své dovednosti a zkušenosti. V následující kapitola se dozvíte, co vše by pro úspěšné založení vlastního podnikání měl cizinec vědět.
Case study
Paní Věra do České republiky přijela v roce 2007. V Rusku vystudovaná inženýrka lesního hospodářství toužila po nových zkušenostech a práci, za kterou by byla adekvátně ohodnocena. Její původní představa byla taková, že v Česku začne pracovat na pozici účetní, což byla práce, se kterou měla nejvíce zkušeností. Nakonec ale všechno dopadlo jinak. Své první zaměstnání našla paní Věra u svých ruských přátel, kteří jí zároveň pomohli vyřídit povolení k pobytu. Na pozici asistentky zde vykonávala práce administrativního charakteru. Po absolvování intenzivního kurzu českého jazyka a získání prvních pracovních zkušeností jí nic nebránilo v tom, aby zkusila něco sama, na vlastní pěst. Začala proto poskytovat poradenské služby firmám s rusky mluvícími majiteli. Ani tato práce však nebyla zcela podle jejích představ. Změna nastala, když potkala kamarádku Evu, která měla zkušenosti v oboru polygrafie. To se skvěle doplňovalo s manažerskými zkušenostmi a administrativním know how paní Věry a nápad na založení vlastní firmy tak na sebe nedal dlouho čekat. „Kdybychom věděly, do čeho jdeme,“ říká dnes paní Věra, „asi bychom si na to netroufly.“ Základní kapitál vložený do firmy činil 100 000 Kč. Peníze paní Věra získala prodejem svého bytu v Rusku. Obě ženy měly zpočátku mnoho otázek. Naštěstí se v tomto ohledu mohly spolehnout na některé své „soukmenovce“, podnikatele pocházející z Ruska nebo jiných cizích zemí, kteří jim byli ochotni jejich dotazy zodpovědět a v mnohém jim tak poradit. „Když máte otevřenou povahu, stýkáte se s lidmi a nebojíte se zeptat, jde to pak tak nějak samo,“ říká paní Věra. Dnes už jsou obě ženy natolik zkušené, že na oplátku mohou těm, kdo se na ně obrátí, radit ony samy. Jejich tiskařská firma je úspěšná a služby, které poskytují, se postupně rozšiřují. Paní Věra ale ve svém úsilí neustává a v hlavě se jí začíná rodit nový sen na založení internetového obchodu. Co bude prodávat, nám ale zatím prozradit nechce.
Podnikání může být pro cizince cestou, jak nejlépe zúročit své dovednosti a zkušenosti, které by jinak zůstaly nevyužity. Není to však cesta snadná, na druhou stranu ale ani nemožná. Na příběhu paní Věry můžeme vidět, jak významnou roli hrajíosobnostní předpoklady, víra ve své schopnosti a odvaha k tomu, zkusit něco nového. Důležitými faktory jsou i vzdělání a pracovní zkušenosti. Význam sociálních sítí a kontaktů je také zřejmý. Bez možnosti obrátit se na „zkušenějšího“ je cesta k úspěšnému podnikání o mnoho složitější. Začít podnikat není jednoduché pro českého občana, natož pro cizince, který se při rozjezdu vlastního podnikání navíc potýká s několika dalšími bariérami. Chybí mu sociální zázemí, které by mu poskytlo výhodu kontaktů na další podnikatele či jiné klíčové osoby, nezná české legislativní prostředí, neví, kam se může obrátit s dotazem, a často není dostatečně jazykově vybaven, aby si potřebné informace svépomocí získal. Není proto výjimkou, že se pro radu obrátí ke zdrojům, které nejsou kvalitní, případně vše velmi náročně zjišťuje tzv. „za pochodu“. Svou roli hraje i nedůvěřivý postoj veřejnosti, což se odráží jak při následném uzavírání obchodních smluv, tak při získávání nové klientely. Přesto však existuje mnoho podnikatelů z řad cizinců, kteří všechny tyto nesnáze překonali a jimž se v podnikání, podobně jako paní Věře, daří.
Za podnikání je považována činnost provozovaná soustavně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku. Podnikatel tedy svůj prodej produktů realizuje dlouhodobě a ze své činnosti užívá zaslouženého zisku, ale zároveň nese i rizika neúspěchu. V České republice je možné podnikat na základě živnostenského[3] oprávnění nebo dle jiných právních předpisů, které určují podmínky výkonu vybraných profesí – jedná se například o lékaře, advokáty, daňové poradce, umělce atd. Legislativa ČR umožňuje podnikat buď jako fyzická osoba, nebo zvolit některou z forem právnických osob[4]. Nejčastěji zakládanou právnickou osobou je společnost s ručením omezeným s používanou zkratkou s. r. o.
Z pohledu administrativy je jednodušší zahájit podnikání jako fyzická osoba, které se budeme dále v textu věnovat, a níže uvedené povinnosti se budou týkat pouze podnikání fyzických osob. Nejrozšířenějším podnikáním je podnikání podle živnostenského zákona, nad kterým provádí dohled živnostenský úřad. Pro podnikatele, který podniká podle živnostenského zákona, se používá též označení živnostník.
Živnostenský zákon rozlišuje různé druhy živností a stanovuje podmínky, za kterých je podnikatel oprávněn k jejich výkonu. Dělení živností je následující:
a) ohlašovací – na živnostenském úřadě se osoba pouze ohlásí a živnostník může zahájit své podnikatelské aktivity,
b) volné – kromě obecných požadavků není třeba dokládat žádné kvalifikace či praxe,
c) řemeslné – vyžadují odbornou způsobilost, která se dokládá vzděláním, praxí nebo kombinací obojího,
d) vázané – jako u živností řemeslných vyžadují odbornou způsobilost, která už často vyžaduje vysokoškolské vzdělání i praxi,
e) koncesované – živnostenský úřad musí vydat oprávnění, tzv. udělit koncesi a teprve potom může živnostník zahájit své podnikání.
Obecnými náležitostmi pro splnění podmínek pro živnostenské podnikání je jednak plná svéprávnost, která zahrnuje dosažení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům (například uzavírat smlouvy apod.) a dále pak bezúhonnost, která je prokazována výpisem z rejstříku trestů.
Povinnosti podnikatele – fyzické osoby
S rozlišením mezi fyzickou a právnickou osobou se podnikatel setká už při registraci na živnostenském úřadě a následně i na finančním úřadě. Povinností podnikající fyzické osoby je také přispívat do sociálního a zdravotního systému formou měsíčních záloh, které je třeba na konci každého kalendářního roku vyúčtovat dle výsledku podnikání. V souvislosti s těmito platbami se u jednotlivých institucí pro fyzickou osobu podnikající používá označení OSVČ[5]. Pro tyto platby jsou stanoveny minimální částky, které se každý rok mění, proto doporučujeme vždy se u dané instituce informovat o stavu v daném roce. Platby záloh na sociální zabezpečení, jejich výši a podmínky placení má ve své kompetenci Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), se kterou je každá OSVČ povinna komunikovat již od zahájení svého podnikání. Měsíční platby záloh jsou odváděny i zdravotní pojišťovně do systému veřejného zdravotního pojištění.
Cizinců se povinnost vůči zdravotní pojišťovně týká, pouze pokud jsou účastny veřejného zdravotního pojištění, tedy pokud mají trvalý pobyt [6]. V případě, že cizinec není účastníkem veřejného zdravotního pojištění a má uzavřeno tzv. „komerční“ zdravotní pojištění, povinnost minimálních měsíčních záloh se na něj nevztahuje. Konkrétně musí cizinec splnit následující povinnosti:
Povinnosti vůči ČSSZ:
a) platba měsíčních záloh vždy do 20. dne následujícího měsíce, v určitých případech tato povinnost nevzniká [7] (za květen musím zaplatit do 20. června),
b) podat Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za uplynulý rok do 1. 5. následujícího roku, (přehled za rok 2014 je nutné podat do 1. 5. 2015),
c) zaplatit případný doplatek na účet ČSSZ do 8 dnů po podání přehledu.
Povinnosti vůči zdravotní pojišťovně – je-li cizinec účasten veřejného zdravotního pojištění:
a) platba měsíčních záloh vždy do 8. dne následujícího měsíce, v určitých případech tato povinnost nevzniká [8] (za květen musím zaplatit do 8. června),
b) podat Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za uplynulý rok do 1. 5. následujícího roku, (přehled za rok 2014 je nutné podat do 1. 5. 2015),
c) zaplatit případný doplatek na účet zdravotní pojišťovny do 8 dnů po podání přehledu.
Povinnosti vůči finančnímu úřadu v případě daně z příjmu :
a) podat přiznání k dani z příjmu fyzických osob do 1. 4. následujícího roku (za rok 2014 musíte daňové přiznání podat do 1. 4. 2015),
b) zaplatit daň do 1. 4. následujícího roku (vypočtenou daň za rok 2014 musíte zaplatit nejpozději do 1. 4. 2015).
Financování podnikatelského záměru je často největší překážkou pro nastartování podnikání. Podnikatel bez historie, tzn. bez možnosti prokázat, jak dobrý v podnikání je a že je jeho činnost stabilní, je ve velmi těžké v pozici. Banky většinou nejsou ochotné podstoupit riziko a poskytnout podnikatelský úvěr začínajícímu podnikateli. Pokud začínající podnikatel nemá vlastní zdroje, které by do podnikání na začátku investoval, stojí před těžkým rozhodnutím. Může zkusit najít investora, společníky nebo využít nějaký finanční nástroj, který odlehčí jeho rozpočet pro rozjezd podnikání, např. leasing či využít možnosti nákupu franchisy. Zajímavou alternativou ohledně investora je postupně se rozvíjející crowdfunding, který může pomoci získat spíše menší finanční obnos na zajímavý projekt. Druhou cestou, jak začít podnikání, je přehodnotit záměr a zkusit najít způsob, jak zahájit podnikání s menšími výdaji, a postupně své podnikání rozvíjet a budovat.
Podpora začínajícím podnikatelům se objevuje i v dotačních titulech zveřejňovaných a financovaných z veřejných rozpočtů (skrze ministerstva, kraje, obce) a velké finanční prostředky jsou určeny pro podnikatele i v rámci programů financovaných z evropských zdrojů. V době, kdy je tato příručka připravována, se strukturuje nové programové období na roky 2014–2020 a konkrétní nástroje podpory začínajících podnikatelů tedy nejsou v tuto chvíli známé. Hlavním administrátorem financí v této oblasti je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, které skrze agenturu Czechinvest poskytuje informace o dotačních programech, a finanční prostředky v minulém programovém období byly a pravděpodobně i budou poskytovány Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. Finanční prostředky směřující pro podnikatele na území hlavního města Prahy jsou pak administrovány Magistrátem hlavního města Prahy [9].
Pobytové oprávnění
Má-li cizinec v České republice povolení k trvalému pobytu, jeho práva a povinnosti jsou totožná s právy a povinnostmi občana ČR. To samé platí i v případě, že se jedná o cizince, jemuž byl udělen azyl nebo doplňková ochrana, nebo o občana EU. Podnikat za stejných podmínek jako občan ČR může také cizinec, který je držitelem pobytového oprávnění za účelem podnikání.
Podnikání může zahájit a provozovat také cizinec, který pobývá na území ČR na základě víza nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem, než je podnikání (například za účelem zaměstnání, sloučení rodiny či studia). V tomto případě tedy cizinec bude jednak plnit účel pobytu, tedy vykonávat tu činnost, pro kterou mu byl povolen pobyt (např. pracovat jako zaměstnanec či studovat), a vedle toho současně též podnikat. Pokud cizinec přestane vykonávat tu činnost, pro kterou mu byl povolen pobyt, a bude chtít nadále podnikat, měl by požádat o tzv. změnu účelu pobytu a nechat si vydat povolení k pobytu přímo za účelem podnikání.
Registrace na úřady a potřebné formuláře
Fyzická osoba, která chce podnikat v rámci živnostenského zákona, musí o svém záměru informovat zejména tyto instituce:
- Živnostenský úřad – ohlášení živnosti nebo žádost o koncesi,
- Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) – do 8 dnů následujícího měsíce od data, ke kterému jsme začali podnikatelskou činnost vykonávat,
- Zdravotní pojišťovnu – je-li cizinec účasten veřejného zdravotního pojištění, ohlášení je nutné do 8 dnů od data, ke kterému začal podnikatelskou činnost vykonávat,
- Finanční úřad – minimálně je nutná registrace k dani z příjmu fyzických osob, dále je možné se dle potřeby registrovat i k dalším daním, např. daň silniční, daň z přidané hodnoty apod., registrace je nutná do 30 dnů od získání oprávnění, tzn. od ohlášení nebo od získání koncese.
V současné době může podnikatel pro ohlášení živností (případně při žádosti o koncesi) využít Jednotného registračního formuláře (JRF), který umožňuje najednou informovat živnostenský úřad, ČSSZ, zdravotní pojišťovnu a další[10]. Přihláška k daním má svůj vlastní formulář!
Kam lze formuláře odevzdat?
a) na živnostenský úřad – tento postup je nejvhodnější, neboť poskytuje možnost osobní konzultace s pracovníky úřadu a zodpovězení případných otázek při vyplňování formuláře i se zařazením pod správnou živnost,
b) na kontaktní místo veřejné správy – Czech POINT – zde se odevzdávají již vyplněné formuláře s uhrazením správních poplatků. Zaměstnanci Czech POINTu většinou nejsou obeznámeni s náležitostmi živnostenského podnikání a pravděpodobně nebudou s vyplněním formulářů schopni klientům poradit.
Vybrané projekty
Podnikání jako cesta ze sociálního vyloučení
Realizátor: GLE, o. p. s.
Odkaz: http://gle.cz/podnikani-jako-cesta-ze-socialniho-vylouceni/
Období a místo realizace: prosinec 2008 – listopad 2011 na území hlavního města Prahy. V současnosti projekt ve své podobě nepokračuje, protože nejsou finanční prostředky na jeho realizaci. Nicméně poradenství pro podnikatele stále poskytujeme dle aktuálních projektů.
Základní informace o projektu:
Záměrem projektu bylo zvýšit povědomí o podnikání jako cestě ze sociálního vyloučení a podpora a rozvoj dovedností a znalostí potřebných pro zahájení podnikatelské činnosti. Projekt se také snažil využít zkušenosti ze zahraničí, konkrétně dobrou praxi z oblasti podpory podnikání znevýhodněných osob ve Velké Británii.
Inspirace:
Jedním z impulzů k realizaci projektu byl záměr využít zkušeností mateřské organizace GLE, která působí v Londýně na poli poradenství sociálně znevýhodněným skupinám již 30 let. Přenos dobré praxe byl jedním z dílčích cílů projektu. Poradenství v oblasti podnikání GLE v Londýně poskytuje již 30 let. Poradci se zúčastnili školení přímo v londýnské organizaci a přeložili několik klíčových materiálů pro poradenství.
Cílová skupina:
Cílové skupiny projektu byly sociálně vyloučení jedinci nebo jedinci sociálním vyloučením ohrožení z Prahy. Konkrétně se do projektu zapojili: imigranti, rodiče s dětmi do 15 let věku a dlouhodobě nezaměstnaní.
Projektové aktivity:
Všechny projektové aktivity směřovaly k podpoře klientů a jejich podnikatelským záměrům a k šíření dobré praxe mezi širší veřejnost. Konkrétně se jednalo o následující aktivity:
- individuální konzultace,
- semináře s podnikatelskou tematikou,
- networkingová setkání pro klienty,
- setkání pro odbornou veřejnost a spolupracující organizace,
- setkání s reprezentanty finančních institucí,
- tvorba Příručky pro začínající podnikatele,
- tvorba metodiky Podnikatelské poradenství pro znevýhodněné skupiny a Vzdělávání podnikatelských poradců,
- vzdělávání podnikatelských poradců.
- Příručka pro začínající podnikatele – ke stažení zde: http://gle.cz/ke-stazeni/publikace/
- metodika Podnikatelské poradenství pro znevýhodněné skupiny – ke stažení zde: http://gle.cz/ke-stazeni/publikace/
- metodika Vzdělávání podnikatelských poradců – ke stažení zde: http://gle.cz/ke-stazeni/publikace/
- www.nyppi.net/
- www.hel.fi/hki/elinkeinopalvelu/en/Starting+a+business+in+Helsinki/EnterpriseHelsinki
- www.yrityshelsinki.fi/en
- Úvodní příručka pro začínající podnikatele je ke stažení zde: http://www.uusyrityskeskus.fi/sites/uusyrityskeskus.fi/files/Opas_en_2014_web.pdf
- Verze v různých jazycích: http://www.uusyrityskeskus.fi/neuvontamateriaalit)
- Interaktivní nástroj pro vytvoření vlastního podnikatelského záměru: https://www.liiketoimintasuunnitelma.com/index.php
- Realizátor: De Overmolen (bruselská organizace)
- Projekt podporoval uchazeče o azyl, kteří v Belgii pobývali maximálně 1 rok. Aktivity projektu poskytovaly tyto služby: 1. vzdělávání, které účastníky informovalo o základních podnikatelských dovednostech, 2. možnost vyzkoušet si nabyté vědomosti a dovednosti v praxi, 3. podnikatelské poradenství formou osobních konzultací či skupinových školení cílených na podnikatelský plán a 4. mikropůjčky a aktivity cílené na odstranění právně-administrativních překážek při rozjezdu podnikání. Projekt byl úspěšný hlavně díky svému individuálnímu nastavení s ohledem na prostředí a potřeby cílové skupiny. Kromě toho projekt nastartoval také změnu postoje k problematice azylantů a jejich podnikání u úředníků veřejných institucí a školitelů, kteří daný fakt začali vnímat jako možnost začlenění této skupiny na trh práce. Projekt byl financován prostřednictvím ESF v rámci programu Equal. Celkový náklad projektu byl 620,380 euro, přičemž program Equal poskytl finance pouze z 50 %. Jako podstatné pro úspěšnou realizaci projektu se ukázala nutnost identifikovat potenciál k podnikání u jednotlivých zájemců o podnikání a podporovat ho, zaměřit se na odstraňování právně-administrativních překážek, kterým musí začínající podnikatelé čelit, a umožnit zájemcům o podnikání vyzkoušet si nabyté dovednosti v praxi, aniž by museli riskovat ztrátu příjmu či podstupovat podnikatelské riziko.
- www.deovermolen.be/
- Realizátor: Mind4steps
- Projekt běžel v období let 2002–2009 s malými přestávkami a byl realizován nizozemskou organizací Mind4steps za podpory provincie Severní Holandsko a městského úřadu Zaanstad. Projekt byl zčásti podpořen také Evropským sociálním fondem v rámci programu EQUAL a ministerstvem sociálních věcí. Cílem projektu bylo podpořit zahájení podnikání a následnou úspěšnost na trhu. V první fázi se jednalo zejména o propagaci podnikání na lokální úrovni. V druhé a třetí fázi bylo propagováno a podporováno podnikání imigrantů a žen. Aktivity projektu se soustřeďovaly kromě propagace na osobní koučing zájemců, který obsahoval podnikatelské poradenství s tematikou podnikatelského plánu, workshopy a závěrečný veletrh podnikatelských nápadů, kde se jednotliví účastníci mohli představit. Důležitou součástí projektu tvořil i finanční dar pro úspěšné klienty, který mohli použít na investování do podnikání.
- www.ko–zaanstad.nl
- podle stavu k 15. 2. 2014.
- http://www.mpo.cz/dokument83658.html
- Portál pro podnikání a export, informace k povinnostem podnikatelů, založení podnikání a mnoho dalších: www.businessinfo.cz
- Agentura pro podporu podnikání a investic, informace a případně i konzultace k dotačním programům a podporám pro podnikatele: www.czechinvest.cz
- Živnostenský úřad – adresář živnostenských úřadů dle místa podnikání: http://www.mpo.cz/dokument148411.html
- Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR – formulář JRF a formulář k registraci k daním: www.mpo.cz/cz/podpora-podnikani/
- Ministerstvo financí ČR – informace o daňové legislativě, změnách apod.: www.mfcr.cz
- Česká správa sociálního zabezpečení – informace a povinnosti OSVČ, zálohy, tiskopisy atd.: www.cssz.cz
- Strukturální fondy EU – informace o strukturálních fondech Evropské unie: www.strukturalni–fondy.cz
- Českomoravská záruční a rozvojová banka: www.cmzrb.cz
- Hospodářská komora v ČR – informace v podnikatelské oblasti: www.komora.cz
- Obchodní rejstřík obsahuje informace o podnikatelských subjektech, zejména právnických osobách: www.justice.cz
- Živnostenský rejstřík – obsahuje registr všech živnostníků: www.rzp.cz
- Úřad průmyslového vlastnictví: http://www.upv.cz/cs.html
Počet oslovených klientů:
Celkem bylo do projektu zařazeno 258 klientů, kteří využili alespoň jedné služby, již projekt nabízel. Na konci projektu byli klienti telefonicky kontaktováni s cílem zjistit, jak si na trhu práce vedou. V rámci tohoto průzkumu 46 klientů odpovědělo, že má aktivní podnikatelské oprávnění a podnikání se v určité míře věnuje. Podnikat tedy v průběhu projektu začalo 18 % klientů, což se dá pokládat za velký úspěch. Dle zkušeností mateřské GLE v Londýně bývá toto procento nižší.
Partneři a míra jejich zapojení:
Partnery projetu byly Centrum pro integraci cizinců (CIC) a Poradna pro integraci (PPI). Oba partneři byli do projektu zapojeni v jeho první části s cílem pomoci získat vhodné klienty. Jedná se o organizace, které mají zkušenosti s cílovou skupinou imigrantů a dlouhodobě s nimi spolupracují. Zapojení organizací splnilo svůj účel a pomohlo získat pro projekt první klienty. Partnerské zapojení postupně nebylo potřeba, protože klienti si předávali informace mezi sebou a také se nám klienty dařilo získávat vlastními silami díky propagaci služeb.
Finanční náklady projektu:
Projekt trval 35 měsíců a celkem stál 7 267 031,84 Kč. Největší část výdajů projektu tvořily osobní výdaje na projektový tým. Pokud to podmínky projektu umožňují, je dobré pamatovat i na vzdělávání poradců, kteří by měli mít přehled o různých oblastech podnikání.
Hodnocení projektu:
Projekt byl velmi úspěšný. Původní projektová žádost počítala se zapojením 100 klientů a projekt měl trvat 28 měsíců. Na základě zájmu klientů však došlo k úspěšné žádosti o prodloužení a rozšíření projektu. Projekt byl rozšířen o networkingová setkání a nabídku seminářů. Nakonec projekt trval 35 měsíců a služeb projektu využilo 258 klientů. Pro klienty projektový tým připravil celkem 87 seminářů a poradci poskytli 523 individuálních konzultací. V druhé části projektu se uskutečnilo setkání se zástupci finančních institucí a dvě networkingová setkání pouze pro klienty služeb. Zpětná vazba od klientů byla velmi pozitivní.
Doporučení a možná úskalí při realizaci projektu:
Cílovým skupinám byly zprostředkovány informace o legislativním prostředí a základních oblastech potřebných pro podnikání. Kromě klientů, kteří nakonec podnikání zahájili, služby využívali i klienti, již potřebovali zjistit, jaké jsou vlastně jejich povinnosti jakožto vlastníků živnostenského oprávnění. Právě kvalita a rozsah předaných informací, které klienti získali, byly při zjišťování zpětné vazby nejvíce oceňovány. Proto, aby mohl být projekt úspěšně realizován, je důležité:
a) mít dobrý realizační tým – zejména je třeba mít kvalifikované a vyškolené poradce a dbát na jejich kontinuální školení v oblasti legislativy a podnikatelského prostředí obecně;
b) věnovat pozornost propagaci služeb, aby se o možnosti poradenství dozvěděli potenciální klienti;
c) zejména pokud jsou služby cílené na cizince, je důležité najít správné komunikační prostředky k oslovení;
d) při poskytování služeb podpory začínajícím podnikatelům je třeba brát v úvahu, že každá příprava podnikání vyžaduje čas – v závislosti na připravenosti klienta se pohybuje příprava na podnikání zhruba od půl roku až po 3letou přípravnou fázi;
e) počítat s možností, že klient poté, co jsou mu v rámci úvodní konzultace předány základní informace, ze služby odejde a nemá zájem o další spolupráci; často se pak kontakt s klientem obnoví a pokračuje se v řešení konkrétních situací, kterým klient čelí;
f) podnikání není jednoduché a ne každý se chce touto cestou vydat. Nelze tedy předpokládat, že každý klient, který do služby vstoupí, zahájí podnikatelskou činnost.
Výstupy projektu:
NYP BUSINESS SERVICES
Realizátor: Město Helsinky
Odkazy:
Období a místo realizace: Projekt je od roku 2001 realizován kontinuálně doposud na území Finska a jeho hlavního města Helsinky.
Základní informace o projektu:
NYP Business Services/NYP Podnikatelské služby (dále jen NYP) je součástí Ekonomického a plánovacího oddělení Magistrátu hlavního města Helsinky. NYP původně poskytovala služby pouze mladým, začínajícím podnikatelům, od roku 2001 však své služby rozšířila také na migranty. Hlavním cílem je podpořit podnikatele v jejich obchodních aktivitách a poskytnout jim informace nutné jak pro založení, tak pro další udržení a rozvíjení vlastního podnikání. Vedlejším cílem je integrace cizinců do majoritní společnosti.
Cílová skupina:
Cílové skupiny poskytovaných služeb jsou mladí nezaměstnaní jedinci nebo jedinci nezaměstnaností ohrožení. A dále pak ti, kteří podnikat teprve začínají, ale i ti, kteří již podnikají. Migranti představují 43 % klientely, nejčastěji pocházejí z Ruska a Estonska.
Projektové aktivity:
1. Individuální poradentství (Business counseling) – Před započetím této aktivity je po klientovi požadováno, aby si pročetl Úvodní příručku pro začínající podnikatele a s pomocí interaktivního nástroje, který je k dispozici na webových stránkách projektu, vytvořil prvotní návrh svého podnikatelského nápadu. Při první osobní návštěvě konzultant zhodnotí klientovy schopnosti a motivaci. V rámci dalších konzultací s ním pak spolupracuje na rozvoji jeho podnikatelského záměru a společně pomocí různých metod hodnotí jeho potenciální výnosnost. Výsledkem je plně rozpracovaný podnikatelský plán. Konzultant může poradit také se získáním grantu.
2. Podnikatelské kurzy (Courses in Enterpreneurship) – Nabízeny jsou 3 typy kurzů: obecný kurz směřující k založení firmy, kurz zaměřený pro již podnikající klienty a kurz pro migranty. Jsou-li migranti dostatečně obeznámeni s finským podnikatelským prostředím, nic nebrání tomu, aby se zapsali rovnou do obecného kurzu. V opačném případě mohou využít kurz, v jehož rámci mohou být například některé pojmy vysvětleny v různých jazycích.
3. Inkubační služby (Incubator Services) – Tato služba je poskytována ve spolupráci s Business Incubator Network (Podnikatelská inkubační sít´) a T&E-Centre of Uusimaa (T&E Centrem v Uusiamě). Začínajícím podnikatelům je poskytnuta možnost plně vybavených městských prostor za výhodných finančních podmínek (12,8 euro za m2 oproti tržnímu 35 euro za m2) na dobu až dva roky.
Počet oslovených klientů:
V období od roku 2001–2006 došlo v rámci projektu k založení 1801 nových firem, z toho 491 ze strany klientů–migrantů. Procentuální zastoupení migrantů se tedy pohybuje okolo 43 %. Celkový počet klientů, kteří v roce 2006 využili konzultační služby, byl 980, konzultací bylo poskytnuto 1433.
Partneři a míra jejich zapojení:
Hlavními partnery jsou Zaměstnanecké a ekonomické centrum (Employment and Economic Centre) regionu Uusimaa (dále jen T&E-Centrum) a Úřad práce Helsinky.
Finanční náklady projektu:
Finanční rozpočet je každoročně zhodnocován a je závislý na výsledcích z předchozího roku. V potaz je brán počet nově založených firem, poskytnutých výcviků a počet podniků v inkubátorech. V roce 2006 NYP pracovala s rozpočtem 540 000 euro (tj. 15 305 220 Kč). Tento rozpočet zahrnuje také poplatky generované za účast v inkubátorech (30 000 euro), platby za výcviky (65 000 euro) a dotace na podporu koordinace inkubátorů, které NYP dostává od T&E-Centra (197 000 euro).
Hodnocení projektu:
Projekt je velmi úspěšný. Počet klientů zakládajících vlastní podnik každoročně stoupá. Zatímco v roce 2004 jich bylo 340, v roce 2006 to bylo již 430. Většina založených firem působí v odvětví služeb. Přesná čísla „přeživších“ firem nejsou k dispozici, ale podle kvalifikovaného odhadu zaměstnanců NYP dva roky po svém založení, v období 1999–2002, stále působilo 80 % firem. V případě firem založených migranty to bylo 68 %.
Doporučení a možná úskalí při realizaci projektu:
Jako užitečné se ukázalo zařadit speciálně zaměřený kurz pro migranty, kteří nejsou dostatečně obeznámeni s finským jazykem a prostředím. V tomto kurzu se mimo jiné dozví o existenci různých druhů firem, seznámí se s daňovou legislativou apod. Tyto znalosti pak mohou dále rozvíjet v obecném kurzu.
Poskytování služeb v různých jazycích představuje způsob, jak zvýšit povědomí o poskytované službě mezi klienty z řad migrantů, které by se za jiných okolností nepodařilo oslovit.
Pre-screening/prověřování migrantů ze strany úřadu práce je efektivním nástrojem pro výběr vhodných kandidátů na účast v projektu.
Pravidelná evaluace a hodnocení ze strany účastníků je vhodným nástrojem pro zařazení relevantních témat do osnov kurzu.
Jedním z největších úskalí pro realizaci projektu zůstává, jak najít správné komunikační prostředky k oslovení migrantů. Migranti daleko častěji spoléhají na své známé a příbuzné a veřejné projekty v nich ne vždy vzbuzují důvěru. Migranti o služby mají také často zájem až ve chvíli, kdy se dostanou do vážných obtíží.
Je nutné budovat užší vztahy s migranty a motivovat je k tomu, aby se sami stali konzultanty v projektu, což mezi potenciálními klienty ze strany migrantů vede k budování větší důvěry v nabízené služby.
Budování sítí kontaktů směrem k finským podnikatelům a institucím je důležitým vedlejším efektem celého projektu. Zejména v případě migrantů, jejichž kontakty nejsou tak rozsáhlé, se jedná o velmi zásadní otázku. Účast lektorů z podnikatelského prostředí dodává kurzům praktickou kvalitu a podporuje síťování.
Smíšené skupiny, kde se potkávají migranti s ostatními Finy, stimuluje budování kontaktů a integraci migrantů do společnosti.
Komplexní nabídka služeb od individuální konzultace šité na míru přes skupinové kurzy až po možnost využití podnikatelského inkubátoru zvyšuje možnost úspěšnosti jednotlivých nově založených podniků.
Výstupy projektu:
Další zahraniční projekty
Rainbow Economy – Newcomers Become Entrepreneurs
Colourful entrepreneurship
Materiály v češtině
„Informační materiál pro zahraniční fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona na území České republiky“
Další odkazy
Důležité kontakty
[3] Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, v §3 jsou uvedeny činnosti, které nejsou považovány za živnost a jsou regulovány jinými zákony.
[4] Právnické osoby jsou upraveny v zákoně č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).
[5] OSVČ – znamená osoba samostatně výdělečně činná a je používána pro fyzické osoby podnikající, ať už podle živnostenského, či jiného zákona.
[6] Ve veřejném zdravotním systému jsou účastni cizinci s přiznaným trvalým pobytem či v případech, kdy zákon přiznává tento status i jiným skupinám. Informovat se můžete přímo u svého poskytovatele zdravotního pojištění či u některé z pojišťoven v ČR.
[7] ČSSZ rozlišuje podnikání jako hlavní či vedlejší činnost, rozlišení těchto režimů najdete na stránkách ČSSZ (www.cssz.cz).
[8] Zdravotní pojišťovny také rozlišují podnikání jako hlavní zdroj příjmů a vedlejší. Bližší informace můžete získat u své zdravotní pojišťovny.
[9] Podrobné informace o prostředcích z Evropské unie najdete na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj http://www.strukturalni-fondy.cz/.
[10] Co vše mohu prostřednictvím formuláře nahlásit, popisuje stránka Ministerstva průmyslu a obchodu – Podpora podnikání – Centrální registrační místa – Jednotný registrační formulář (www.mpo.cz).
