Média a jejich vliv na pracovní mobilitu cizinců

Následující kapitola pojednává o vlivu médií na pracovní mobilitu cizinců i o možnostech, jaké sdělovací prostředky představují vzhledem k zvyšování informovanosti mezi migranty.

Následující kapitola pojednává o vlivu médií na pracovní mobilitu cizinců i o možnostech, jaké sdělovací prostředky představují vzhledem k zvyšování informovanosti mezi migranty.

Case study

Oleksa Livinský 9. 5. 2008

Zdroj: migraceonline.cz

Oleh, původem z města Sumy, tu pracuje jako chirurg, jeho manželka Hana z Doněcku je lékařkou na oddělení kardiologie. Nejprve emigroval pan Oleh. Na začátku roku 2001 rozvázal svůj pracovní poměr s nemocnicí v Sumách, vyřídil si turistické vízum, nasedl do autobusu a odjel. V Česku pracoval na stavbě, kopal kanály, tahal kameny na říčních stavbách, dělal v hospodě, myl záchody. Říká, že to nebylo nic příjemného, ale bylo třeba vydělat peníze a ty poslat rodině. Celou dobu ho však neopouštěla naděje, že si najde práci podle svého odborného vzdělání, a pomalu se učil česky: není přece možné, aby se lékaři pletla taková slova jako „lednička“ a „ledvinka“.

Šárka Ševčíková 19. dubna 2010

Zdroj: Radiožurnál

Coby dítě vietnamské poválečné generace stávala ve frontách na maso. Dnes žije v České republice a je poměrně známou fotografkou MF DNES…. Nguyen Phuong Thao, která si nechává říkat Thao, fotila politiky, sportovce a jiné osobnosti veřejného života. Za zajímavé pro portrétní fotografii považuje především české herce. K fotografování se dostala náhodou. „Měla jsem kamarádku, která se chtěla stát fotografkou. Přemluvila mě, abych se s ní přihlásila na kurz,“ vzpomíná na své začátky. Zatímco v jiných školních předmětech narážela na jazykovou bariéru, při focení nikoliv. Dnes už by se k žurnalistice, kterou původně vystudovala, nevracela. „Myslím v obrazech,“ vysvětluje.

S takovými pozitivními příběhy úspěšných cizinců-jednotlivců, jako jsou ty uvedené v námi vybraných úryvcích, se v médiích setkáváme spíše výjimečně. Zpravodajství a publicistika se daleko častěji zaměřují na negativní stránky migrace a soužití s menšinami. Také v oblasti pracovní migrace se nejčastěji operuje s negativním pojetím cizince. Ten bývá nezřídka prezentován jako někdo, kdo bere Čechům práci, přiživuje se na zdejším systému sociálního zabezpečení, neplatí daně, pracuje nelegálně, snižuje cenu práce atd. Cizinci bývají v médiích prezentováni jako homogenní skupina a novináři často při jejich popisu operují se zjednodušenými generalizacemi a stereotypy, které se při častém opakování stávají ve vnímání mnohých z nás skutečností.

Český tisk a zaměstnávání cizinců / Stereotypy a jejich vliv na pracovní mobilitu

Podle posledních dostupných údajů, tzn. k 31. 12. 2011, bylo v České republice 310 921 ekonomicky aktivních cizinců. Z toho cizinci evidovaní na úřadech práce, to znamená zpravidla ti v zaměstnaneckém poměru, tvořili 70 % (217 862), zbývajících 30 % byli živnostníci. [16]

V českých médiích jsou pracující cizinci prezentováni různě. Objevují se zde jak zprávy, ve kterých jsou cizinci vykresleni jako ohrožení pro české zaměstnance, tak ty, které tento názor vyvracejí. Ačkoliv občané EU představují více než polovinu pracujících cizinců (174 057), vztahují se tyto popisy zejména na občany tzv. třetích zemí, případně na občany Bulharska a Rumunska. Ne všechny články ale píší o cizincích negativně, můžeme se například setkat také s články popisujícími pracovní vykořisťování a výjimečně i s články, které hovoří o ekonomickém přínosu cizinců [17]. Z hlediska pracovní mobility cizinců lze jako problém vnímat zejména ty články, které stereotypně spojují konkrétní národnosti s výkonem určitých profesí. Vzniká tak například dojem, že všichni Vietnamci jsou trhovci, mají podnikatelského ducha, ale postrádají kreativitu a analytické myšlení. Nebo že všichni Ukrajinci se výborně hodí k práci na stavbě, na úklid či za pokladnu do prodejny. V důsledku takto jednostranného zobrazení si je pak například s povoláním lékaře už spojí jen málokdo. Tyto stereotypy mohou být nejen škodlivé, ale mohou při hledání práce svým způsobem také pomoci. To ovšem jen tehdy, touží-li dotyčný cizinec po uplatnění v takovém oboru, do kterého byl jakožto příslušník určitého etnika zaškatulkován. Naopak bude-li chtít najít práci v oboru odlišném, často v takovém, u něhož se předpokládají vyšší kompetence, může pro něho být stereotypní přiřazování profesí k národnostem problémem, který není snadné překonat.

Jak se o cizincích nepíše

Prostor pro vlastní vyjádření nedostávají cizinci v českých médiích příliš často, i když případů, kdy tomu tak je, postupně přibývá. Stále však platí, že více než samotní cizinci se k tématu vyjadřují zástupci majority (policejní mluvčí, úředníci, zastupitelé obcí apod.). V naprosté většině článků jsou tak cizinci nahlíženi z perspektivy české společnosti. Píše se v nich hlavně o tom, jaké problémy má česká společnost s cizinci, méně již o tom, jaké problémy mají cizinci v české společnosti. Novináři by pochopitelně neměli přinášet o cizincích pouze dobré zprávy a zobrazovat je výhradně v pozitivním světle. Je ale velmi důležité, aby informace, které se v médiích objevují, byly vyváženější, tak aby čtenář díky nim získal objektivnější a barvitější představu o tom, kdo jsou cizinci žijící u nás. Černobílé vidění a povrchní polopravdivé informace přispívají k budování a podpoře negativních stereotypů, které se velmi těžko odbourávají.

Informační role médií

Nad způsobem, jak zprostředkovat informace cizincům, kteří mnohdy nevědí, na koho se v té které situaci mohou obrátit, si láme hlavu řada organizací a institucí, jež své služby cílí na cizince. Sdělovací prostředky mohou v tomto případě sehrát stěžejní roli. Jako nejefektivnější se z hlediska snah o oslovení cizinců jeví lokální média a časopisy, které vydávají jednotlivé obce a městské části. Výhodou těchto časopisů je to, že jsou distribuovány zdarma, a to zpravidla do všech domácností. Využít lze také periodika jednotlivých migrantských komunit, které mají tu výhodu, že informace pro cizince zprostředkovávají v jejich mateřském jazyce.

Ze stejného důvodu mohou být užitečným zdrojem informací pro cizince také elektronická média, jež jsou rovněž široce dostupná, a informace v nich lze cílit přímo na konkrétní skupiny cizinců. V této souvislosti nelze nezmínit narůstající roli sociálních médií, které mohou sloužit nejen ke vzájemnému informování takto propojených jednotlivců a skupin, ale také jako informační kanál, například v podobě specializovaných stránek na Facebooku či kanálů na Twitteru. Řada takových projektů již existuje z iniciativy jednotlivců nebo neziskových organizací, jež se snaží o odbourávání stereotypů vůči menšinám, cizince nevyjímaje (např. stránka HateFree Culture na Facebooku). Výhodou internetových sociálních sítí může být také to, že fungují na mezinárodní bázi, takže dochází k rychlému přebírání a šíření informací napříč zeměmi. Široká komunita uživatelů, a tudíž bezprostřední zpětná vazba může sloužit také jako určitá pojistka proti šíření stereotypních či nepravdivých informací o cizincích, které je někdy jistou slabinou tradičních médií.

Vybrané projekty

Vytvořme různorodá média!

Realizátor: Člověk v tísni, o. p. s. – Program migrace, Varianty

Odkaz: http://migration4media.net/o-nas/realizovane-projekty/#Lets

Období a místo realizace: od října 2008 do listopadu 2011; další projekty podobného zaměření Program migrace uskutečňuje a plánuje i po tomto datu.

Základní informace o projektu:

Cílem projektu bylo zvyšovat povědomí české veřejnosti o migraci a integraci cizinců prostřednictvím kvalitnějšího a vyváženějšího mediálního pokrytí tématu a tím zároveň přispívat ke zlepšení vztahu mezi cizinci a majoritní společností prostřednictvím posilování vazeb a kontaktů mezi novináři, migranty a odborníky na migraci. Zapojování migrantů a migrantek do komunikace s médii a podpora jejich aktivního vystupování ve veřejné debatě se stala jednou z hlavních náplní projektu.

Inspirace:

Mediální zaměření projektu vycházelo z dlouhodobého úsilí i zkušeností Programu migrace. Inspirací pro realizaci projektu byly aktivity britské organizace Migrant Voice, pod vedením koordinátorky Nazek Ramadan.

Cílová skupina:

Cílovou skupinou projektu byli cizinci a cizinky usazení v ČR, bez ohledu na jejich pobytový status či zemi původu.

Projektové aktivity:

a) Průběžná medializace tématu migrace a život migrantů v ČR/Evropě: informování novinářů prostřednictvím webových stránek www.migration4media.net, pravidelných newsletterů, osobních konzultací i zprostředkování kontaktů na odborníky, včetně migrantů;

b) on-line publikace „Média a migranti“ pro novináře, která obsahuje stručné informace o migraci do České republiky, tematické tipy k zpracování, mediální analýzu obrazu cizinců v českém tisku i elektronických médiích a kontakty na odborníky;

c) šestistránkové tematické novinové přílohy v českém celostátním deníku – v Lidových novinách: Migrace v krizi (2009) a Migrace a média (2010);

d) průběžná podpora a vzdělávání migrantů a migrantek setkávajících se v rámci tzv. fóra migrantů, tedy neformální skupiny aktivních osob různých profesí, zemí původu apod.;

e) mediální trénink zaměřený na blogování a on-line žurnalistiku a vytvoření společného blogu Fóra migrantů na internetovém zpravodajském portálu iDnes;

f) on-line publikace „Nečekejte, až si vás média všimnou! Malá mediální příručka o nových médiích (nejen) pro migrantské organizace“ – příručka mapuje hlavní komunikační možnosti a nástroje, které internet nově nabízí;

g) mediální trénink zaměřený na práci v rozhlasu, na jehož základě vznikl samostatný rozhlasový pořad Crossings na Radiu Wave;

h) budování partnerství s českými i evropskými organizacemi a výměna vzájemných zkušeností na poli společenské integrace i mediální práce, např. workshop „Making the most of on-line communication tools“ či seminář zaměřený na advokacii.

Partneři a míra jejich zapojení:

Projekt nemá žádné partnery. Během jeho trvání však vznikla neformální skupina organizací z ČR, Velké Británie, Španělska, Itálie a Maďarska, která si vzájemně předávala informace i zkušenosti.

Počet oslovených klientů:

Pravidelná spolupráce fungovala s 9 novináři a novinářkami. Celkem bylo individuálně osloveno přibližně 30 novinářů a novinářek a pravidelné zprávy a newslettery dostávalo 149 novinářů a novinářek z majoritních i etnických médií. Celkem 5 setkání Fóra migrantů s novináři se zúčastnilo 13 novinářů, 35 migrantů a 9 dalších odborníků. O úspěšném propojování těchto skupin svědčí i to, že v médiích zaznívaly (mnohdy opakovaně) hlasy 23 migrantů, hlavně z Fóra migrantů. Do aktivit Fóra migrantů se postupně zapojilo přibližně 50 migrantů a migrantek: tréninků se jich zúčastnilo 37, na prvních čtyřech dílech pořadu Crossings se podílelo 24 cizinců a cizinek a 16 Čechů a Češek s migrační zkušeností. Během projektu vzniklo 21 příspěvků na blogu, které měly návštěvnost mezi 700 a 5300 čtenáři.

Finanční náklady projektu:

Celkový rozpočet projektu byl 150 000 euro. Některé tréninky vedli lektoři z vlastního zájmu a podpory bez nároku na honorář.

Hodnocení projektu:

V rámci projektu se dařilo propojovat jednotlivé společenské skupiny a tím zvyšovat vzájemné povědomí a nabourávat stereotypy. Spolupráce s novináři fungovala díky dlouhodobě utvářeným vazbám a také díky znalosti jejich potřeb. Postupně se během projektu vyvinula pokračující a na neformální rovině postavená spolupráce přímo s migranty, nejen jednorázové a nenavazující akce. Na základě inspirace ze zahraničí byla iniciována setkávání v rámci tzv. Fóra migrantů, v jehož rámci se postupně rozvíjely nápady a projekty jednotlivých účastníků. Několik novinářů například nabídlo a vedlo školení, na jejichž základě se migranti a migrantky učili (a hlavně praktikovali) rozhlasovou práci nebo blogování. Jindy migranti figurovali jako zdroje informací a zkušeností pro jiné novináře. Mediální obraz migrantů v Česku se tak obohatil o hlasy několika z nich. Mnozí z nich díky tomu cítili, že je i o jejich názory zájem (s touto motivací se k aktivitám přidávali další lidé). Tím se také veřejnost dozvěděla více reálných příběhů a názorů, bez jejich zprostředkování pseudo-reprezentanty. O tom například svědčí čtenost blogů a novinových příloh nebo poslechovost rádia. Celkově tak aktivity projektu umožnily zahájit různé migrantské projekty, z nichž některé pokračují – bez podpory a tři roky poté – dodnes. O úspěšném propojování těchto skupin svědčí i to, že projekt dále přispěl minimálně 264 mediálními výstupy a že zmíněný rozhlasový pořad Crossings se stal v roce 2012 pátým nejsledovanějším pořadem Radia Wave.

Doporučení a možná úskalí při realizaci projektu:

Aktivity projektu je vhodné nastavit tak, aby se doplňovaly (mediální školení pro migranty, kteří pak mohou být doporučováni novinářům jako respondenti). Zároveň je ideální předem promýšlet, jak dále využít získané dovednosti nebo vytvořená díla během tréninků.

Komunikaci s jednotlivými partnery je potřeba dělat s ohledem na jejich vlastní potřeby. V případě novinářů to např. znamená ulehčit jim práci tím, že jim poskytneme potřebné a ověřené informace a zprostředkujeme kontakty na migranty či jiné relevantní osoby. Poučování o tom, jak by měli dělat svou práci, obvykle nefunguje (i když někdy je samozřejmě důležité i takové vzdělávání).

Pravidelné setkávání Fóra migrantů představuje příležitost pro novináře ke kontaktu s migranty a inspiraci ke konkrétním tématům. Kromě toho poskytuje zúčastněným osobám možnost navázat nové kontakty a posilovat tzv. „slabé vazby“. Podnětným může být i vzájemné sdílení úspěchů, které motivuje další osoby k aktivnímu vystupování.

Největším úskalím je vždy výběr vhodných účastníků tréninků (zvláště těch dlouhodobých), jak ze strany novinářů, tak ze strany cizinců.

Další projekty ČR

Czechkid

• Realizátor: Katedra studií občanské společnosti FHS UK
• Projekt Czechkid (www.czechkid.cz) je primárně zaměřený na zavádění multikulturní výchovy do škol, a to prostřednictvím interaktivních webových stránek, které mají samostatné sekce pro žáky a pro učitele. Část pro žáky představuje děti různých národností a etnik žijících v ČR a obsahuje informace a názorné dialogy osvětlující různé aspekty života těchto skupin v ČR. Část pro pedagogy obsahuje metodické informace a vysvětlení k jednotlivým dialogům. V jedné své části se projekt věnuje rovněž problematice masmédií a zobrazování cizinců a menšin v nich.
• http://www.czechkid.cz/si1330.html

Příručky, publikace a další materiály

Jak pracovat s multikulturními tématy v médiích: Diversity Toolkit

• Publikace je částečným překladem manuálu „A Diversity Toolkit for factual programme in public service television“, kterou vydala Evropská agentura pro základní práva v roce 2007. Příručka je určena pro nezisková školení a workshopy a předkládá doporučení, jak zlepšit způsob zobrazování menšin. Poprvé jsou na jednom místě soustředěny praktické informace a rady, které lze použít nebo napodobit. Toolkit se zabývá především tím, jak jsou národnostní a kulturní menšiny zastoupeny a zobrazovány v televizních zpravodajských pořadech a pořadech o současném dění. Publikace obsahující DVD je k dispozici v kanceláři MKC Praha.

Nečitelní cizinci – jak se (ne)píše o cizincích v českém tisku (2002)

• Česko-anglická publikace hledá odpovědi na otázky – co si myslíme o cizincích a menšinách žijících v ČR a jaké informace nám o nich poskytují média. Výstupy ze sociologického výzkumu realizovaného MKC Praha jsou doplněny o komentáře cizinců. Náklad je rozebrán, k dispozici pouze k zapůjčení v knihovně Multikulturního centra Praha.

Jak se (ne)píše o cizincích (2003)

• Výzkumná zpráva Jak se (ne)píše o cizincích je součástí projektu Multikulturního centra Praha „Média a menšiny: Mediální obraz cizinců, etnických a národnostních menšin v ČR (červenec 2002 – červen 2003)“. Autory výzkumné zprávy jsou sociologové Mgr. Petra Klvačová a Mgr. Tomáš Bitrich.
• aa.ecn.cz/img_upload/bacca6403f52f8f0f60667687afefbf5/Jak_se__ne_pise_o_cizincich_2003.pdf

Cizinci, našinci a média (2007)

• Sborník mediálních analýz Cizinci, našinci a média volně navazuje na studie Jak se (ne)píše o uprchlících a Nečitelní cizinci – jak se (ne)píše o cizincích v českém tisku. Analýzy vznikaly v rámci projektu Diskriminace a média (2005–2006), jímž se Multikulturní centrum Praha partnersky spolupodílelo na širším projektu Poradny pro občanství, občanská a lidská práva s názvem Antidiskriminace – dovršení implementace.
• http://www.mkc.cz/uploaded/download/Cizinci_nasinci_a_media.pdf

Analýza stereotypních atributů národnostních skupin žijících v ČR v českých médiích (2013)

• Analýzu zpracovala společnost Newton Media, a. s. jako podklad pro vystoupení na konferenci na téma mediálních stereotypů, kterou pořádala Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Analýza zpracovávala mediální výstupy za období od 1. 1. 2000 do 31. 8. 2013 a zahrnula deníky MF Dnes, LN, HN, Právo, Blesk, Deníky VLP, týdeníky Reflex, Respekt, Euro, Ekonom, web Aktuálně.cz a zpravodajství ČT 1, TV Nova, Prima, ČRo 1 Radiožurnál. Analýza se zaměřovala na národnostní skupiny Vietnamců, Ukrajinců a Albánců a zahrnovala velmi rozsáhlý vzorek. Celkem do ní vstoupilo přes 100 000 zpráv. Článek publikovaný na základě výsledků analýzy je k dispozici na adrese:
• www.mediainfo.cz/clanky/od-trhovce-k-vietnamske-pestirne-marihuany/

Migration in the media

• Příkladem zahraničního výzkumu zaměřeného na zobrazování cizinců a migrantů v médiích může být projekt Migration in the Media, který se týkal zobrazování migrantů, imigrantů, žadatelů o azyl a uprchlíků v britských celostátních denících v letech 2010–2012. Analýza se týkala nejen způsobu zobrazování výše uvedených skupin, ale detailně se zabývala také slovníkem, který zkoumaná média užívala při referování o dvou specifických národnostních skupinách, a sice o Bulharech a Rumunech. Plná znění výzkumných zpráv, jež v rámci výzkumu realizovaného pracovištěm The Migration Observatory při Oxfordské univerzitě vznikly, lze nalézt na internetu na adrese:
• http://www.migrationobservatory.ox.ac.uk/projects/media

O cizincích jinak

Zaostřeno na cizince

• Tento pořad, věnující se třikrát do měsíce cizincům, exulantům, uprchlíkům a otázkám spojeným s tématem migrace a migrační politiky, se na vlnách Českého rozhlasu vysílá od roku 2007. Původně na okruhu Český rozhlas 6, od března 2013 ho můžete slyšet na stanici ČRo Plus.
• http://www.rozhlas.cz/plus/cizinci

Jeden svět

• Mezinárodní festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět, který pořádá společnost Člověk v tísni, je v současnosti největším dokumentárním festivalem s tematikou lidských práv na světě. Otázky migrace, uprchlictví a každodenního života cizinců jsou na tomto festivalu každoročně tematizovány v rámci filmů ze všech koutů světa.
• http://www.jedensvet.cz/2014/

Jeden svět na školách

• Jeden svět na školách je jedním ze vzdělávacích programů společnosti Člověk v tísni. Prostřednictvím projekcí filmů, diskuzí a výukových aktivit přináší do škol důležitá témata a konkrétní příběhy. Jednotlivé lekce a filmy jsou zaměřeny na aktuální témata současného světa, jako jsou lidská práva, rozvojová témata, občanská angažovanost, moderní československé dějiny, ale i na otázky migrace a integrace cizinců.
• https://www.jedensvetnaskolach.cz/

Fórum migrantů

• Fórum migrantů vzniklo v rámci projektu Migrace, realizovaného společností Člověk v tísni. Přispívají na něj lidé původem z různých koutů světa žijící v Česku, kteří se na něm vyjadřují jak k otázkám migrace a života migrantů a cizinců v Česku, tak ke celospolečenskému dění. Společnou ideou projektu je fungovat jako alternativní zdroj k mediálním zprávám, kde hlasy migrantů nedostávají zatím tolik prostoru.
• http://forummigrantu.blog.idnes.cz/

Migration for media net

• Webové stránky Migration for media net jsou součástí programu Migrace neziskové organizace Člověk v tísni. Cílem programu je systematicky poskytovat veřejnosti objektivní informace o migraci v Česku, ale i na evropské a světové úrovni a přispívat tak k lepšímu soužití imigrantů a většinové společnosti.
• http://migration4media.net/