Nástroje pro uplatnění cizinců na trhu práce v ČR

Empowerment

Empowerment je v ČR pojem poměrně nový. Jedná se o proces/způsob zvyšování schopnosti převzít zodpovědnost za svůj život do té míry, jak je to s ohledem na individuální dispozice možné.

Empowerment je v ČR pojem poměrně nový. Jedná se o proces/způsob zvyšování schopnosti převzít zodpovědnost za svůj život do té míry, jak je to s ohledem na individuální dispozice možné. V případě migrantů, kteří mohou postrádat dostatek sebevědomí v pohledu na své schopnosti, se jedná o velmi důležitou složku pracovního poradenství.

Case study

Paní X. pochází z Kazachstánu a v ČR žije již 3 roky. Momentálně zde žije s manželem a dcerou, která se v Čechách již narodila. Důvodem pro příchod byla prý především neperspektivnost života v Kazachstánu. Navíc se jí zdálo, že je český jazyk podobný ruštině, což jak sama dodává, se později ukázalo jako omyl. V Kazachstánu vystudovala vysokou školu pedagogickou, poté dělala účetní. Jako účetní se živí i v ČR (na živnostenský list). Živnostenský list, nostrifikaci i účetní kurz si v ČR, dle svých slov, vyřídila sama. Jeden kurz absolvovala u „Centra pro integraci cizinců“. Všechny informace – o kurzech i administrativě – si zjistila buď prostřednictvím známých, nebo na internetu.

Ačkoliv paní X. využívala i pomoc a podporu zvnějšku, hlavním zdrojem motivace a energie je ona sama a její odhodlání a schopnost hledat a zjišťovat si potřebné informace.

Paní X. je ukázkou člověka, který i přesto že se nachází v nové a ne zcela známé situaci, věří ve své schopnosti, je velmi aktivní a schopen vyřešit si spoustu věcí sám, umí vyhledávat informace. Ne všichni lidé, kteří se ocitnou v novém prostředí (a nejen ti), se v něm však naučí takto rychle pohybovat, často jim chybí víra ve vlastní schopnosti a dovednosti. Navíc – paradoxně – některé služby či agentury, které cizince podporují při vstupu a pobytu v ČR, u cizinců podporují závislost. Pro některé jedince je (minimálně zpočátku) jednodušší nemuset si část záležitostí zařizovat samostatně. Jedinec se tak zároveň stává zranitelnějším, zcela odkázaným na vnější podporu a pomoc. Počáteční podpora a pomoc, minimálně v podobě poskytnutí základních informací (ať už formou ambulantní, terénní, či pomocí internetu, letáků, brožur apod.), je samozřejmě zcela nezbytná. Dlouhodobým cílem každé služby by však měla být samostatnost klienta.

Pojem „empowerment“ je pro české prostředí pojmem novým, který se však dostává čím dál víc do povědomí i do praxe.

Empowerment je procesem, v rámci kterého je co největší míra zodpovědnosti (s ohledem na osobní schopnosti a dovednosti, ve firemním prostředí pak s ohledem na znalosti, zkušenosti a potřeby celého týmu/projektu) přenášena na konkrétního jedince. Jde tedy o proces aktivizace jedince, o zvyšování jeho samostatnosti a snižování závislosti na jakýchkoliv externích službách.

Pro cizince je často velkým životním krokem a rozhodnutím už samotný odjez do ČR, tedy do ciziny. Na druhou stranu, už při tomto prvotním kroku mu často pomáhají různé agentury či jedinci, kterým cizinec často i zaplatí za vyřízení základní administrativy spojené s pobytem a prací v ČR[1]. Už na samém začátku se tak mohou stát (zcela) závislými na externí pomoci a podpoře, služeb těchto agentur/jedinců pak nezřídka využívají i v ČR – je pro ně jednodušší si vše zaplatit a nemuset si věci zařizovat sami, bez ohledu na riziko s tím spojené a na finanční výdaje.



[1] Ne vždy jsou samozřejmě tyto služby kvalitní, někdy se jedná o podvodné agentury, které od „klienta“ vyberou jen peníze. Tato problematika však není tématem metodiky, a proto se jí zde nebudeme více zabývat.

Zároveň není vždy na místě hovořit o nízké motivaci ke změně své aktuální pracovní situace v ČR. Nemůžeme po člověku chtít, aby dělal jeden velký životní krok za druhým. Navíc je třeba si uvědomit, že pro některé cizince se jejich situace zlepšila už tím, že jsou v ČR, kde vydělávají více než doma, někteří z části své mzdy živí i své příbuzné v zemi původu [2]. Otázka získání odpovídajícího zaměstnání tak bývá až druhořadá. Je potřeba počítat i s kulturně-společenskými zvyky, které si cizinec přináší ze země původu a které pro něj můžou být bariérou při snaze o získání větší kvalifikace či lepšího pracovního uplatnění. I přesto však lze postupnou motivací, získáváním zkušeností a zvyšováním sebevědomí v pohledu na své schopnosti a dovednosti rozšiřovat obzory jedince a posouvat dál jeho životní cíle.



[2] Samozřejmě, že se nejedná o všechny cizince, kteří sem přicházejí, důvodem odchodu ze země původu není jen ekonomická situace a snaha o zlepšení materiálního zázemí. Rovněž je třeba počítat s tím, že u jedinců, kteří v ČR chtějí zůstat jen po určitou dobu, než si našetří a pak se chtějí vrátit zpět, může být motivace ke změně zaměstnání, pokud tato změna s sebou zároveň nepřináší například zvýšení mzdy, ještě nižší.

Ve firemním prostředí empowerment znamená pečlivé rozdělení a především postupné navyšování kompetencí tak, aby měl každý plnou zodpovědnost za svou práci a zároveň měl pocit sounáležitosti k firmě jako k celku – jinak řečeno, aby každý zaměstnanec věděl, že se společně s ostatními podílí na chodu firmy, na podobě projektu či výsledného produktu. Každý zaměstnanec ví, v jakém rozsahu může sám rozhodovat, ví, že má důvěru managementu. Postupně se kompetence i zodpovědnost zaměstnance zvyšují, zaměstnanec přijímá zodpovědnost i za svá špatná rozhodnutí. Jednoduše by se dalo říci, že jde o to, naučit jedince věřit ve vlastní schopnosti a dovednosti tak, aby se nestali (či přestali být) závislí na jakékoliv formě pomoci zvenčí, aby se nebáli přímé zodpovědnosti, aby byli aktivní ve svém jednání.

V rámci práci s klientem by v procesu empowermentu měly platit tyto zásady:

  1. Pracovník je především poradce, popřípadě je podporou při rozhodování a jednání klienta. Informuje klienta o možných způsobech řešení a o jejich důsledcích. Konečné rozhodnutí je však vždy na klientovi, což musí pracovník zcela akceptovat. Každý klient má právo na přiměřené riziko!
  2. Pracovník by se měl vyvarovat paternalistického přístupu – jeho klienti nejsou děti. Je potřeba vše vysvětlit klientovi tak, aby tomu porozuměl (tedy v jazyce, kterému rozumí, nepoužívat příliš odborných slov apod.), na druhou stranu není vhodné s klientem mluvit jako se zcela nekompetentním dítětem. Klientovi pracovník vždy vyká a oslovuje ho příjmením, popřípadě jménem, avšak nikoliv zdrobnělinami. Zdrobnělin je pak potřeba se v mluvě zcela vyvarovat.
  3. Pracovník může za klienta jednat, hovořit či telefonovat jen v nezbytně nutných situacích. I tak je však potřeba klientovi přesně sdělit, o čem jsme hovořili, a vysvětlit mu postup jednání tak, aby byl do budoucna schopen převzít iniciativu.
  4. Hlavní aktérem, který je zodpovědný za svůj život a jeho průběh, je klient. I když si je pracovník vědom vnějších bariér, s nimiž se klient může setkat, neutvrzuje ho v představě, že jen ty jsou příčinou situace a jsou nepřekročitelné. Vždy je potřeba najít řešení – opět je však hlavním aktérem klient.
  5. Klient je pracovníkem podporován v samostatném jednání, a to i ve chvíli, kdy jeho postup není zcela vhodný. Nejsou na místě věty jako: „Příště za mnou radši hned zajděte“, „No, tak to se vám nepovedlo“ apod. Primárně je důležité, že se klient pokusil svou situaci sám řešit. Opět – klient má právo na to, dělat chyby (a poučit se z nich), a má právo na přiměřené riziko. Je tedy potřeba klientovi vysvětlit, jakých chyb se dopustil. Chybou však není jeho aktivita!
  6. Klient není indikátor. Cílem všech poradenských služeb je postupné snižování závislosti klienta na službě. I sám klient musí vědět, že služba je časově limitována a že není možné stále žádat o pomoc se stejnou záležitostí, aniž by se ji pokusil vyřešit sám.

Vybrané projekty

Máte šanci zapojit se!

Realizátor: Evropská kontaktní skupina v České republice

Období a místo realizace: červenec 2011 – duben 2014, Plzeňský kraj

Odkaz: www.ekscr.cz/cs/projekt/m%C3%A1te-%C5%A1anci-zapojit-se

Základní informace:

Cílem projektu bylo poskytnout migrantům a migrantkám dostatek znalostí a dovedností k posílení jejich ekonomické nezávislosti, soběstačnosti, k samostatnému řešení problémů a využívání dostupných služeb souvisejících se začleněním na trh práce. K dosažení tohoto cíle jsme zvolili komplexní vzdělávací nabídku.

Aktivity projektu:

Vzdělávání probíhalo ve třech úrovních, aby zohlednilo specifické potřeby jak nově příchozích migrantů, tak těch, kteří v ČR žijí již několik let. První dvě úrovně byly nízkoprahové, tzn. otevřené všem zájemcům z řad cílové skupiny. Kurzy integrovaly výuku českého jazyka s obsahovou částí, která byla zaměřena na praktické informace z každodenního života a informace týkající se trhu práce. Třetí úroveň byla zaměřena na migranty se specifickými potřebami, především na rodiče malých dětí. Obsahovou náplní byl systematický rozvoj osobních kompetencí důležitých pro úspěšné zvládání profesního a rodinného života.

  1. Základní nízkoprahové kurzy a sociopracovní semináře založeny na principu nízkoprahové výuky byly otevřeny všem zájemcům bez nutnosti se předem přihlašovat na lekci nebo absolvovat celý vzdělávací cyklus. Na základě mapování vzdělávacích potřeb cílové skupiny migrantů a migrantek byly lekce tematicky přizpůsobeny aktuálním otázkám ve vztahu k povinnostem podnikatelů, hledání zaměstnání a dále praktickým aspektům spojených s integrací migrantů a migrantek. Základní kurzy navíc integrovaly obsahovou výuku s výukou českého jazyka (důležitá slovíčka a fráze pro komunikaci v běžných situacích – např. na poště, u lékaře, v obchodě).
  2. Prohlubující semináře byly od svého počátku založeny na intenzivní práci s malou uzavřenou skupinou. Důraz byl kladen především na rozvoj komunikačních dovedností a podporu sebedůvěry všech účastníků kurzu.

Kulatý stůl v závěru projektu byl zaměřen na předání dobré praxe (zejména způsoby práce s cílovou skupinou). Účastníci se prostřednictvím interaktivních metod seznámili s různými přístupy a metodami práce, které se nám v průběhu projektu osvědčily. Akce se zúčastnilo 16 zástupců z řad NNO, úřadů práce, ministerstev.

Cílová skupina:

Migranti a migrantky z Plzně a Plzeňského kraje.

Počet oslovených klientů:

  • základní nízkoprahový kurz – 107 osob
  • sociopracovní semináře – 131 osob
  • prohlubující semináře – 27 osob, celkem 265 osob

Finanční náklady projektu:

  • celkové náklady na projekt: cca 6 700 000 Kč
  • celkové náklady na vzdělávání: cca 3 000 000 Kč osobní náklady, cca 700 000 Kč ostatní náklady

Doporučení a možná úskalí při realizaci projektu:

  1. Je potřeba si dopředu zjistit možnosti pronájmů místností k probíhání kurzů, včetně cen.
  2. Je potřeba mít zajištěny finance pro využití externích odborníků na specifická témata (např. daňové přiznání), která lektorský tým není schopen pokrýt.
  3. Je potřeba mít zajištěny finance na pokrytí případných cestovních nákladů účastníků a účastnic.
  4. Je potřeba zajistit případné hlídání dětí.

Samotní účastníci a účastnice kurzů a seminářů nejvíce ocenili (zjištěno na základě zpětné vazby):

  1. variabilitu nabízeného vzdělávání (časová – otevřené kurzy probíhaly ve večerních hodinách a o víkendech, uzavřené kurzy pak dle potřeb konkrétní skupiny; tematická – od základních lekcí češtiny po seberozvojové kurzy),
  2. možnost navázat nové sociální kontakty (zejména v rámci prohlubujících seminářů),
  3. interaktivní formu vedení lekcí s důrazem na praktické výstupy,
  4. praktické aktivity, díky kterým měli účastníci možnost si v bezpečném prostředí vyzkoušet např. nácvik pohovoru či práci v týmu.

Asi nejvýraznější komplikací byla změna ekonomické situace v průběhu projektu, která měla negativní vliv na situaci cizinců žijících v ČR (s příchodem krize mnoho cizinců opustilo ČR, rovněž bylo vydáváno méně nových pracovních povolení a délka jejich platnosti byla také omezena). To mělo vliv především na snížení návštěvnosti v našich kurzech a rovněž se změnila poptávka po tématech vzdělávání (největší zájem byl o prohlubující lekce a lekce praktické češtiny).

Výstupy projektu:

Interaktivní publikace: Navigace světem práce. Jak najít tu pravou?

Publikace je určena všem, kdo hledají práci, uvažují o změně zaměstnání či hledají rovnováhu mezi pracovním a osobním životem. Stejně tak ji lze ale využít při práci s klienty přímo v poradenské praxi.

Kniha popisuje kurz kariérového poradenství, kde se společně setkávají lidé z České republiky s migranty a migrantkami. „Hrdinové“ publikace (frekventanti kurzu) spolu s lektorkami čtenáře postupně provázejí pracovním světem – pomáhají klientovi ve fázi rozhodování o budoucí profesi, poradí, jak se připravit na pohovor, ale nabídnou třeba i užitečné tipy, jak skloubit pracovní a osobní život.

V závěru každé lekce je jazykový koutek pro všechny, kdo mají chuť zlepšovat svou znalost češtiny, a na konci knihy jsou nejdůležitější informace přeloženy do dalších jazyků (vietnamština, španělština, ruština, angličtina).

Celá publikace je také do těchto 4 jazyků přeložena a je ke stažení na našich webových stránkách: http://www.ekscr.cz/cs/publikace

...nahoru▲   

Kontakt

Multikulturní centrum Praha
Náplavní 1, 120 00, Praha 2

Tel: (+420) 296 325 346
E-mail: infocentrum@mkc.cz

 

Tento projekt je financován z ESF prostřednictvím OPLZZ a státního rozpočtu ČR.

Evropský integrační portál integrace v členských státech EU


Webdesign & publikační systém Toolkit - Econnect